pente-sileia

Sedíme v buse, smer Lodenica. Mad s vedúcou sedia predomnou, ja sa rozvaľujem za nimi a trepem sa pri pomyslení na ,,Co se stalo nové. " Mad registruje cestu, lebo ona je v našom triu od hodín a orientácie. Vtom ma prepadla necudná myšlienka. Na neveru. Teda na Nevěru. Tak som sa neondila a začala retuvať na pol busu že Oženil prý se jeden vdovec starý. Mad odtrhla oči od križovatiek a kukla na vedúcu:,,A ty už dúfam ten text vieš...“ potom sa otočí ku mne (nie je jediná, otáča sa na mňa bárskto, ehm...) ,,Som jej kázala sa to konečne naučiť.“ Odpoveďou jej bolo moje súhlasné zabručanie pomedzi dve slohy. ,,Ale jaaaasneee, že viem, andela tvóho...“ hovorí vedúca, tuho sa zamyslí a začne vykladať.

Pôvodné znenie, nech sa páči:

OŽENIL PRÝ SE JEDEN VDOVEC STARÝ
NAMLUVIL SI ON DĚVČE KRÁSNÝ, MLADÝ
ALE ONA HO RÁDA NEMÍVALA
ZA JINÝMA SE DÍVALA

A TAK JI STARÝ ZAVŘEL DO KOMORY
ABY JI KRÁSNÍ CHLAPCI NEVIDĚLI
PUSTI MĚ STARÝ, PUSTI MĚ Z KOMORY
HLAVA MĚ VELICE BOLÍ

POOTEVŘI SI ŽENO MÁ OKÝNKO
OCHLAĎ SI SVOJE ROZPÁLENÉ LÍČKO
ONA SI RÁZNĚ OKNO OTEVŘELA
DESET PLOTŮ PŘESKOČILA

TEN JEDENÁCTÝ ZE SAMÉHO TRNÍ
A ZA NÍM STÁLO JEJÍ POTĚŠENÍ
TAK SI TAK DLOUHO ONI POVÍDALI
AŽ KOHOUTI ZAZPÍVALI

KDE ŽENO MOJE, KDES TAK DLOUHO BYLA
ŽE SI SI SVOJI SUKNI ZAROSILA
ŠLA SEM MŮJ STARÝ, ŠLA SEM DO KOSTELA
ZA TEBE SEM SE MODLILA

MODLILA SEM SE ZA STARÉ ŠEDINY
ABY UŽ DLOUHO NA SVĚTĚ NEBYLY
LEPŠÍ JE SPÁTI S MLÁDENCEM POD HRUŠKOU
JAK SE STARÝM POD PODUŠKOU

MLADÝ SI LEHNE PODLE MÉHO LÍČKA
A ŠTĚBETÁ TAK JAKO VLAŠTOVIČKA
STARÝ SI LEHNE PODLE MÉHO BOKU
POČÍTÁ KOLIK MÁ ROKŮ

LEPŠÍ JE S MLADÝM MEZI KAMENAMA
JAK LEŽET SE STARÝM POD PEŘINAMA
A LEPŠÍ S MLÁDENCEM SPÁVAT POD JABLONÍ
JET JAKO NA VRANÉM KONI

NEŽEŇTE SE KDYŽ STE UŽ VDOVCI STARÝ
NEBERTE SI DÍVENKY KRÁSNÝ, MLADÝ
A NEZAVÍREJTE JE DO KOMORY
UTEČOU STEJNĚ POTVORY

UTEČOU STEJNĚ POTVORY

Vedúcej vŕžn:

,,Nnnnaaa, šak to bol taký jeden za mladýma žierny dovec a ten si zjal takú mladú volákú. No a tá bola mrchavá, páč ona ho nekcela bohvieako a ziziavala po tých mladých longošoch. Tak sa henten najeduvau a hefou ju do také komory. A ona z tej komory retuvala, že nech ju pustí, že ju bantuje kečka. No a on:,,Nnnnaaa, moja, čože ťa maga bere, čože si neodciabriš okno a nevyluftuješ hlavicu?“ no a ona to okno taaaak odkmásla, že vyskočila von, tam potom popreskacuvala takie ploty, čo sa  tam plantali  a na poslednom, takom volákom pichľavom, sa helfa. No ale dobre, šak vylepila sa aj na ten, a za ním, čo nevidí,  volákieho frajera, tak tam lofli volade a tak sa vyprávali, vyprávali až kým kokoš nezakohŕňal. No a to hentej trklo:,,Mááátkoboská, šak ja už ada mosím it!“ No a išla teda domov, lenže to už starý stepoval a dal sa ju vyzeteruvať, že de sa cúrala tolkie prenáramnie hodiny a čo má tú suknicu takú uviksuvanú ,ukiepenú a učubranú. A ona: ,,Ale apoštola tvóho, čo ňa ty vyzeteruješ, šak som bola enem hen v kostele sa molliť!“ A on sa prenáramne začuduvau:,, A ty si sa čo dala po kosteliech zbísať, a  v jakej veci si sa bola molliť?“ A ona sučina:,,No v akej, v akej, no aby si skrepol čo nevideť.“ No a potom mu vykladala, že ona sa nekce s takým starigáňom pardukuvať pod paplónama, že ona radšej lofne pod bárjaký stromec s nejakým mladým žrebcom, lebo že starý furt enem ráta,ráta, vyčituje že koľko mu je. A velice velice to rozpitvávala, ako sa ona radšej na kemeňoch drlancuvať bude, len aby nemosela s hentým starým sa zapodievať. No a že aby sa teda v tejto veci takí, čo sú staršieho dáta, nadávali s takýma mladýma, páč je to na řiť a oni sa sučiny a aj tak nebudú pekne doma sedieť, lebo ich svrbia klepetá a  zdrhnou, tak či tak…Tak...“ 

Určite je každému jasné, že som skoro odpadla na tom sedadle, keď som to počula a rehlila som sa ako vadná, trepala som sa po tom chudátku sedadle, šecia kukali náramne. Ale šak nech kukajú, andela im! Keď sa Mad dovedala ,,Michálka“(to je ďalšie z čechomorovskej tvorby), radšej som si dala empétrojku, aby som v zdraví došla na tú Lodenicu, začula som iba ,,šak ho zachochlite do nejakej gete“ a ,,icte mamo ohlásiť tých svatých pánkov, mosím im dačo povyprávjať“...